Estonsko (Eesti Vabariik = republika [Estonsko]-á). je nejsev. stát z býv. balt. gubernií, vzniklý po svět. válce. Pevninu tvoří území při Balt. moři u zálivu Finského a Rižského; vedle býv. [Estonsko]-é gubernie je to ještě sev. pol. Livonska, část. býv. gub. pskovské (pleskovské), a to mezi hranicemi Livonska, Pskovského jezera a řekouVelikaja; tuto část státu obývají t. zv. Pskovští Estonci. Dále náleží k [Estonsko]-u z pevniny ještě část býv. gub. petrohradské hned za ř. Narvou (Narova) a část území při horní části jezera Pejpusského (Peipsijärw). Ostrovů je veliké množství, větších i menších (Balt. ostrovy). Z větších ostr. mají význam Saaremaa (Ezel), Hiiumaa (Dagö), Kihnu (Kihno) Muhu (Moon), vesměs obydlené Estonci. Ostrovy Worms, Nukö, Suur Tütarsaar, Väike Tütarsaar a j. menší mají obyv. švédské, živící se rolnictvím a rybářstvím.
[Estonsko] měří 47538,7 km2, z čehož připadá na ostr. 4167 km2. Na vých. proti Rus. tvoří hranice ř. Narva, jezero Pejpusské a Pskovské (Pikhwajärw) bez ohledu na koloniální území za ř. Narvou a horní části jez. Pejpusského). Na jihu hraničí [Estonsko] s Lotyšskem. Rozkládá se tedy mezi 21° 35´ až 28° 22´ v. d. Gr. a 57° 27´ až 59° 42´ s. š. Nejsev. bod je malý ostr. Kockskär, nejzáp. skupina ostr. Attelholm, nejvých. Luga a nejjiž. osada Hargala. Na jihu nemá [Estonsko] přirozených hranic. Národopis. hranice jsou tam však velmi přesně určeny; jen místy tvoří Estonci mezi pohr. obyv. lotyšským vlastní [Estonsko]-é osady, oddělené od [Estonsko]-a. Jazyková hranice jde od Heinaste na Riž. pobř. přes osady Ruhja, Walk, Taheva k jez. Wagula, přes Lakno k ř. Velikaja a ohraničuje tak kraj Pskovských Estonců v území pskovském proti obyv. Rus. Státní hranice měří 672.6 km, moř. pobřeží 1159.45 km. Na pobřeží je dost velmi dobrých přístavů. Podle obec. rozdělení patří [Estonsko] mezi malé státy. Je však větší než Dánsko (42.927 km2), Belgie (30.444 km2), Holandsko (34.222 km2) a Švýcary (41.298 km2).