nazývá se jihozápadní čásť Ruska na dolním poříčí Dněpru a Bugu, jejíž hranice nejsou určitě vymezeny. Název [Ukrajina] vznikl teprve v XVII. stol., kdy kraje ty nabyly většího významu četnými válkami a nepokoji a čilým ruchem kolonisačním, který se rozvinul v jihovýchodních končinách Polska. Tehdáž počítána k [Ukrajina]-ně vojevodstva kijevské a braclavské; západní její hranici tvořila řeka Murata (levý přítok Dněstru), severní naznačovala města Žitomir a Kijev. Na levém břehu Dněpru počítáno k [Ukrajina]-ně všechno jeho levé poříčí od stoku Děsny se Sejmem až po rozvodí mezi Dněprem a Donem na východě; Poláci ji nazývali [Ukrajina] Zádněprská. Na jihu [Ukrajina] sahala podél Dněpru až za Záporoží, k sedlištím hord tatarských. Hlavní města a hrady [Ukrajina]-ny na pravém břehu Dněpru jsou: Žitomir, Kijev, Berdičev, Vinnica, Braclav, Jampol, Humaň, Balta, Targowica, Jekatěrinoslav; na levém břehu: Perejaslav, Gadjač, Charkov a Poltava. Dějiny [Ukrajina]-ny viz v čl. Malorusové, str. 719 sl.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
