Řecko.
Dějiny. Poměr [Řecko]-ka vůči Turecku po válce přes jednotlivé sporné případy se lepšil; větší rozladění nastalo ke konci dubna 1904, ale mírumilovností krále a taktem tureckého valího neshoda odstraněna. K obnovení pak statu quo ante bellum přispěly nepokoje v Makedonii (v. t., Dopl.), při nichž živel řecký stál solidárně s Turky proti slovanskému obyvatelstvu.-Ministerstvo Rallise (v. t.) odstoupilo v prosinci 1903 a místo jeho zaujal opět Theotokis, za něhož pracovalo se především na reorganisaci vojska; sněmovna přijala návrh na zřízení národního válečného pokladu. Theotokis odstoupil po roční vládě v prosinci 1904, nový kabinet opět sestavil Delyannis. V březnu 1905 byly nové volby, jež ministerstvu zajistily ve sněmovně většinu. V červnu 1905 byl Delyannis ze soukromé msty zavražděn. Kabinet jeho jen z části zůstal na dále v úřadě, praesidium jeho opět na se přijal Rallis, jenž však pro neúspěchy v zahraniční politice odstoupil již v prosinci t. r. Tehdy byl po čtvrté Theotokis pověřen vedením ministerstva. Na velikou bouři ve sněmovně narazil návrh vlády, aby důstojníci nižších kategorií (ještě majoři a kapitáni v námořní službě) směli se aktivně účastniti činnosti parlamentární. Bouře byly příčinou rozpuštění sněmovny. Nové volby v dubnu 1906 znamenaly rozhodné vítězství vlády, která pak dosáhla uzákonění zmíněné předlohy. V zahraniční politice nastaly pro trvalé nepokoje v Makedonii neshody s vládou rumunskou, poměr pak k Bulharsku byl velmi napiatý. V září 1906 princ Jiří vzdal se vlády na Krétě, nástupcem jeho se stal Zaimis, za něhož po 2leté vládě nastalo jakési uklidnění, tak že mezinárodní posádka mohla býti odvolána r. 1908. V čci 1907 nastaly [Řecko]-ku vážné neshody vůči Portě, která podala velmocem protest proti podporování řeckých tlup z království a žádala pomoc proti němu. Pokus Kréťanů za připojení ostrova k [Řecko]-ku na podzim 1908 nevedl k cíli. Nový pokus jejich úplně se dostati v rozsah státu řeckého v létě 1909-pokus horlivě podporovaný z království-vedl k vážným neshodám s Portou, na níž Mladoturky naléháno, aby proti [Řecko]-ku vystoupila válečně. Neshody tyto způsobily pád ministerstva Theotokisova, jež bylo nahrazeno mírumilovným ministerstvem, které opětně sestavil Rallis, jehož prvním úkolem bylo urovnati hrozivý spor s Tureckem vyvolaný silnou agitací pro připojení ostrova Kréty k [Řecko]-ku a odstranění posledních zbytků svrchovanosti turecké. Když byla v Kaneji vztyčena vlajka království Řeckého, byla v Turecku všeobecná nálada vypověděti [Řecko]-ku válku. Na turecké ultimatum prohlásila řecká vláda, že s hnutím na Krétě nemá úplně nic společného; kromě toho zakročily velmoci v Cařihradě a upozornily tureckou vládu, aby se nedala strhnouti válečným ruchem v zemi a aby se řídila zájmy míru. Když potom na zakročení velmocí krétská vláda byla donucena sejmouti řecké vlajky s pevnosti Kanejské a turecká vláda zavázala se dáti ostrovu nejširší autonomii-ovsem při respektováni svrchovaných práv sultánových-spor [Řecko]-ka, jež k těmto opatřením dalo souhlas, s Tureckem odklizen. V [Řecko]-ku samém však vyřízení jeho v tomto smyslu způsobilo vážné hnutí důstojnictva a mladé řecké intelligence vůbec, jež snaží se na základě pronikavých reforem přivésti [Řecko] na takový stupeň vývoje, aby vítězně mohlo čeliti každému nebezpečí a zejména úspěšně se mohlo uplatniti mezi státy balkánskými.
