strana na kterou se nezapomíná

Tělesná výchova a sport v Rakousku utvářely se v době před svět. válkou podle poměrů různých národů, v něm žijících, při čemž samozřejmě Vídeň měla výhody hlavního a bohatého sídel. města. V zemích rakouských ujal se tělocvik značně později nežli v ostatních zemích evropských. Byl to nejprve směr německého tělocviku, tělocvik turnerský (Jahnův), který sem zanesl v l. čtyřicátých min. stol. pruský Němec Albert Stephani a jeho bratr Rudolf, jenž od r. 1843 působil v Praze a od r. 1848 ve Vídni, stav se zde univ. učitelem tělocviku. První turnerský spolek ve Vídni byl založen r. 1861, tedy skoro současně se Sokolem pražským, který vznikl r. 1862. R. 1868 utvořili rakouští turneři svaz a připojili se k právě vzniklému svazu německého turnerstva v říši jako jeden kraj.

Na školách postupovala tělesná výchova v Rakousku proti jiným státům zprvu namnoze opožděně, avšak došla ve svém rozvoji před svět. válkou na stupeň poměrně vysoký. Povinně byl zaveden tělocvik do škol obecných říšským zákonem r. 1869, ovšem pro nedostatek zařízení a učitelů konán velmi různě. Na reálkách byl tělocvik zaveden jako předmět nepovinný již v prvé polovině XIX. stol., později zaveden tu i povinně. R. 1893 byl zaveden tělocvik povinně i na gymnasiích. Světové hnutí pro hry mládeže vynutilo si výnos o zavedení her do školního tělocviku (r. 1890). Dvouleté vzdělávací kursy pro učitelství tělocviku na školách středních zařízeny v universitních městech v Rakousku (v Praze český a německý). Nové osnovy, hledící k tělocviku švédskému, ke hrám a sportům, zvláště též k lehké atletice a cvikům lidovým pro střední školy byly vydány r. 1911 na základě ankety, kterou předtím uspořádalo rak. min. kultu a vyučování ve Vídni. Zde uplatnil se český odborník, odb. insp. tělocviku prof. J. Klenka. Studium a zkoušky profesorů tělocviku rozšířeny o lehkou atletiku, plování, šerm a hry mládeže. Vedle učitelů tělocviku pouze se zkouškou z tělocviku zavedeni i profesoři tělocviku s úplným vzděláním universitním a s kombinací s některým z ostatních předmětů středoškolských, a studium jejich podporováno dokonce stipendii. Tím dalo [Rakousko, Spolkový stát Rakousko] ještě před svět. válkou základ dnešním profesorům tělesné výchovy s plným akademickým vzděláním i v Československu a ve všech státech vzniklých z bývalého Rakousko-Uherska, kdežto jinde v Evropě stalo se tak teprve v době nedávné.

Po svět. válce šla tělesná výchova v Rakousku samostatnou cestou. Byly zde podniknuty zejména ve starém školském tělocviku Spiessově větší změny dříve nežli na př. v ČSR. Stalo se to vlivem školských reforem, které v min. kultu a vyučování zavedl hlavně známý odborník min. rada K. Gaulhofer, který se svou spolupracovnicí dr. M. Streicherovou a dalšími, jako Adalb. Slamou, postavil tělocvik školský na nový základ. Tělocvik přestal být jen pomocným předmětem a stává se tělesnou výchovou a složkou celkové výchovy mládeže. Profesoři tělocviku na škole střední byli postaveni na roveň profesorům ostatním. Studium.jejich při zvláštním universitním kursu ve Vídni (řed. dr. F. Mehl) trvá nyní čtyři léta. Zavádějí se cvičení přirozená, upravená vzhledem k prostředí, věku, sociálním poměrům i době. Hodiny tělocviku rozmnoženy a důraz se klade na cvičení na volném vzduchu (herní odpoledne) a na vycházky. Na mnohých školách zavedena denní hodina tělocviku. Pro školy, na př. ve Vídni, zařízena nová hřiště a zelená cvičiště, spojená s parkem, ba někdy i s letním koupalištěm. Tělesná výchova na vysokých školách v Rakousku byla vždy ceněna a podporována. Studenti rakouští zúčastnili se proto všech svět. studentských her zimních i letních za pomoci vlády a r. 1937 uspořádali dokonce za podpory státní úspěšné svět. studentské hry v Zell am See. Stát stará se o vysokoškolskou turistiku, horolezectví a o zimní sporty, zvláště o lyžařství noclehárnami, kursy atd.

O mládež mimoškolskou starají se v Rakousku po příkladu Německa též hojně města, stavějíce tělocvičny a hřiště nejen pro školy, nýbrž i pro mládež mimoškolskou a pro spolky. Vzorem po této stránce může býti hlavní město Vídeň, které se stará zejména o mládež školskou a mládež dospívající mimoškolskou. Hřiště vídeňská měří celkem 6 ¹/₂ mil. m².Také vlastních tělocvičen, v nichž vedle škol cvičí i spolky, má Vídeň dostatek. Vídeň má 20 středisek sportů vodních, 60 veřejných hřišť pro mládež, 191 hřišť a cvičišť při školách městských a 43 hřišť soukromých. Vídeň vyniká odedávna v krasobruslařství, má také 14 kluzišť městských, 49 spolkových a 50 soukromých a 2 velká kluziště umělá. Má také 11 veřejných tábořišť. Ze sportů zimních jest vedle bruslení vyvinuto lyžařství, sáňkování a hockey. Zejména Alpy a jejich předhoří jsou střediskem zimních sportů, zvláště též horolezectví (alpinismus), a zároveň také velikého cizineckého ruchu, zvláště z Anglie a ČSR. Rakušané dovedou v tomto směru svých Alp využít dokonale. Ze sportů vodních kvete v Rakousku plavectví, kanoistika, resp. kajakářství, jemuž zejména slouží horské řeky rakouské. Významná jest i cyklistika, lehká a těžká atletika a sporty úpolnické. Ze sportovních her vyniká zvláště kopaná. Cyklistika rakouská měla r. 1936 asi 600, lyžařství 100, těžká atletika 60, v dní sporty asi 50 spolků. Sportovní styky ČSR s Rakouskem jsou dobré a časté (kopaná, atletika, kanoistika, vodní sporty atd.). Tak na př. prvé utkání s Rakouskem v kopané (Praha-Vídeň) konalo se v r. 1899, roku 1937 se toto utkání opakovalo po sedmnácté.

V turnerstvu rakouském nastalo již před válkou rozlišení v turnery přísně arijské a svobodomyslné. V tomto smyslu pokračují turneři rakouští i dnes. R. 1919 sloučily se tri dosavadní národní turnerské svazy rakouské (Turnkreis, Turnbund a Arndtverband) v nový svaz „Deutscher Turnbund”. R. 1932 čítal tento Turnbund 825 spolků se 112.079 příslušníky. Pěstuje Jahnův tělocvik doplněný cviky venku (cvičení lidová), lidovými tanci a národními písněmi. Vedle turnerstva národního existovalo v Rakousku po převratu turnerstvo dělnické, čítající r. 1933 ve dvou krajích 295 spolků se 43.800 příslušníky. R. 1931 uspořádalo ve Vídni v novém krásném a prostorném vídeňském stadionu II. světovou dělnickou olympiadu. R. 1934 bylo rozpuštěno. Dále jsou tu katoličtí turneři, jejichž svaz „Christlich-deutsche Turnerschaft Österreichs” byl založen r. 1914 a sdružoval r. 1936 53.413 příslušníků ve 321 spolcích. Českosl. sokolstvo má ve Vídni župu se 14 jednotami a 3425 příslušníky.

Ústředím rakouských sportovních organisací je „Hauptverband für Körpersport”, který zastává i funkci rakouského výboru olympijského a sdružuje sportovní svazy téměř všech odvětví. Katolickou sportovní organisací a organisací mládeže i s turnery je „Österreichs Jugendkraft”, mající r. 1935 kolem 150.000 členů. Dělnický sport byl do r. 1934 sdružen v dělnickém svazu pro sportovní a tělesnou kulturu (Arbeiterbund für Sport und Körperkultur in Österreich), jakožto vrcholné organisaci všech dělnických tělocvičných a sportovních svazů (založen r. 1924). Sdružoval 16 svazů se 2735 sdruženími a 275.000 členů. Skauting, založený r. 1912, v celku podle vzoru českého skautingu Svojsíkova, má dvě organisace původní, „Österreichischer Pfadfinderbund” a katolickou „Öst. Pfadfinderkorps St. Georg”.

Krise a politický převrat r. 1934 zastavily poněkud tento rozvoj a přinesly změny do organisace turnerů a sportovců. Organisace dělnické byly rozpuštěny. Svazu národního turnerstva, které se svým smýšlením přiklánělo k hitlerovskému Německu, byl postaven v čelo vládní dozorce a některé jednoty rozpuštěny. Vládní dozorce byl odvolán r. 1936, kdy byla opět obnovena nerušená samostatná činnost. Veškerá tělesná výchova a sport je od r. 1936 podřízena státnímu úřadu nazvanému „Sport und Turnfront”, který soustřeďuje všechny tělocvičné a sportovní svazy, působící ve smyslu jeho direktiv.

Tělesná výchova na školách děje se dnes zároveň jako příprava branná a zavedena byla od r. 1936 povinně všude, i na školách vysokých. Pro žactvo středoškolské byl zaveden odznak zdatnosti. Pro tělesnou výchovu mládeže byla po vydání zákona o povinné tělesné výchově zřízena ústřední organisace „Österreichisches Jungvolk”, ve které jsou (resp. do které se mohou přihlásit) svazy, zabývající se výchovou mládeže ve smyslu vlasteneckém a ve smyslu sjednocené výchovy. Hlavními jejími členy jsou dřívější Jungvolk, čítající 280.000 příslušníků a mládež katolická. Organisace vykonává dozor nad výchovou mládeže mimoškolní, sdružené v organisacích tělocvičných a sportovních, i neorganisované. Svazu turnerů, kterému byla výchova mládeže před několika lety vzata, nebylo povoleno odbory mládeže znovuzřizovat. „Öst. Jungvolk” je jedním ze čtyř zákonem ustavených svazů rakouské vlastenecké fronty, starající se o výchovu mládeže i dospělých („Péče o matky a děti”, „Öst. Jungvolk”, „Frontmiliz” pro býv. vojíny a polovojenské organisace, „Nový život” pro rekreaci a lidovýchovu). [Rakousko, Spolkový stát Rakousko] je jednou ze zemí, kde tělesné výchově je věnována dnes veliká péče, zvláště na školách, a zejména hlavní město Vídeň i stát (ministerstvo kultu a vyučování) snaží se konati zde dobře svou povinnost. -acha