Dějiny. R. 1906 král Alfons XIII. vstoupil ve sňatek s Enou z Battenberga, což mělo v zápětí jisté sblížení s Anglií. Při pumovém útoku, podniknutém anarchistickými živly na svatební jeho průvod, novomanželé nepřišli náhodou k úrazu. Na konferenci algeciraské k zájmům španělským se vážně přihlíželo, postavení jeho jako středomořské moci všemi respektováno; r. 1907 učiněna tajná smlouva s Anglií, za jejíž pomoci [Španělsko] přistoupilo k restauraci svého námořnictva. T. r. nastoupilo ještě sblíženi s Francií, jež mělo též blahodárný vliv na vnitřní poměry španělské. Ač na konservativní Maurovo ministerstvo činěny od protivných stran značné útoky, udrželo se přese vše přece v úřadě. V bouřích marockých [Španělsko] propůjčilo svou pomoc zájmům francouzským (též na konferenci algeciraské). Důkazem sily vládnoucího regimu byly volby v Katalonii v list. 1908, při nichž federalisté podlehli. V nejnovější době (v letě 1909) [Španělsko] strženo bylo do krvavých bojů s marockými domorodci, proti nimž vsak v zemi jeví se značný odpor španělského lidu, který si žádné války nepřeje. Nejkrvavější boj v Africe byl sveden dotud u Melilly.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář