strana na kterou se nezapomíná

(švédsky Sverige, dříve Austarfold, angl. Sweden, fr. Suède, it. Svezia, lat. Suecia, něm. Schweden, rus. Švecija), země v sev. Evropě tvořící ústavní království spojené do r. 1905 osobou panovníkovou s Norskem, zaujímá východní sklon poloostrova Skandinavie, jejíž sklon západní zabírá Norsko, má podle Strělbického plochu 450.575 km² podle úředního měření pak 442.126 km² a leží mezi 55° 20' 18'' až 69° 3' 21'' s. š. a 11° 6' až 24°10' v. d. Gr., přiléhajíc s mořské strany k zálivu Botnickému, moři Baltickému, Sundské úžině, Kattegatu a Skagerraku. Pobřeží švédské měří úhrnem 7624 km, z čehož 6589 km připadá na moře Baltické a 1035 km na Skagerrak a Kattegat, i jest mnohem méně rozryto než mořské břehy Norska. Na v. od fjordu Christianského počíná se řada malých zátočin mezi mírně zdviženými skalami, jež pokryty jsou přečetnými ostrůvky a výspami a které charakterisují švédské břehy až k Varbergu na 57° s. š. Na j. odtud počínají se větši, avšak mělké zátoky s nízkými břehy, pouze mezi Söderköpingen a Štokholmem objevují se mořské choboty obdobné norským fjordům a zvané tu. fjärd Dále k s. v zálivě Botnickém podržuje pobřeží celkový vzhled charakterisovaný malými zátočinami s četnými ostrůvky a výspami. Ostrůvky a skaliny tyto provázejí švédské břehy všude pode jménem skärgard v řadě téměř nepřetržité a mají vysoký význam plavební i strategický, neboť průtoky mezi nimi jsou většinou mělké a možno jimi proplouti jen s pomocí domorodých lodivodů. Tento skärgard přerušen jest pouze při jižním cípu [Švédsko]-ka, kde mizí v Kattegatu na 57° s. š. a objevuje se opět až v moři Baltickém na s. od 56° s. š. V Skagerraku a Kattegatu jsou jeho členy pusty a neúrodny, kdežto v Baltickém moři skládá se někdy i z úrodných a dobře vzdělaných i hustě zalidněných ostrovův. Ne větší z ostrovů švédských jsou při pobřeží západním Oroust (345 km²) a Tjörn (131 km²), na v. pak Öland (1345 km²), oddělený od pevniny Kalmar-Sundem, pak Götaland (3116 km²), k němuž přiléhá na sv. krásný ostrov Farö, dále osamělý Gotska-Sandön, u Štokholmu Ornö, dále k s. Alnö, Hemsö a j. Moře omývající břehy švédské mají hloubku většinou nepatrnou. Kdežto uprostřed Skagerraku mezi Norskem a Dánskem leží dno mořské v hloubce 810 m, zmocňuje se v Kattcgatu tato hloubka rychle a měří na s. nejvíce 64 m a na j. 55 m. V Sundu pak jest největší hloubka dokonce jen 26 m. Rovněž velmi málo hluboká jest i jihozáp. čásť moře Baltického mezi [Švédsko]-kem a Pruskem. Na z. od ostr. Bornholmu není hloubek větších 55 m, kdežto na druhé straně ostrova moře se prohlubuje klesajíc do 110 m. Právě však v jižní části moře Baltického mezi břehy švédskými, ruskými a pruskými probíhá od ssv. k jjz. mělčina nejvíce 55 m hluboká, jež táhne se od jižního konce Bornholmu až na jv. od Olandu a přibližuje se k pruskému pobřeží blíže ústí Stolpy. Menší mělčina leží mezi ostr. Farö a Gotska-Sandön, pokračujíc až k šířce Štokholmu. Záliv Botnický jest v jižní své části hlubší, maje tu průměrnou hloubku 92 m a největší 293 m. V části severní, do níž vede mělká úžina Vestra-Quarken aOstraQuarken, jest hloubka průměrně mnohem menší. Na suché zemi hraničí [Švédsko] na v. Připadalo tudíž z veškerého obyvatelstva na Štokholm město r. 1751. 3,39%, r. 1865: s Cuchonskem, jehož hraniční čára počíná se u Koltapahty na sv. od Kilpisjärvi, pak sleduje říč. Köngämä odtud vytékající a dále ř. Muonia a Tornea až k ústí této do moře Baltického. Ostatně jest [Švédsko] na pevnině ohraničeno Norskem (v. t).