strana na kterou se nezapomíná

Dějiny. Válka ruskojapanská (o níž viz zvláštní článek XXII., str. 352, a Dopl.), která přinesla Rusům chvíle nejhlubšího ponížení a zklamání, uspíšila revoluční hnutí na Rusi usilující o odstranění dosavadního režimu samodržavného, jemuž kladeny na vrub porážky východoasijské, a dále za zavedení na Rusi moderních řádů konstitučních. O průběhu ruské revoluce, zavedení hosudarstvenné dumy (t. j. říš. zastupitelstva), dalších událostech vnitřních dějin ruských až do prvního zasedání třetí dumy v letě 1908 viz Duma říšská (Dopl.). Na podzim 1908 (23. říj.) svolána třetí duma k druhému svému zasedání, jež se protáhlo až do 15. čna 1909. Pracovní její výsledkypřes dlouhé zasedání-opět nebyly veliké. Vrcholným bodem této kampaně byly zákony o svobodě náboženské, podle nichž uznávají se náboženské obce starověrců, zavádí se právo přestupování z křesťanského náboženství na nekřesťanské, vystupování z církve, zrušuje se obmezení práv osob, které vystoupily z duchovního stavu; méně šťastné byly agrární zákony třetí ruské dumy (o zrušení ruských obščin). Ve vnější politice významnou událostí byla smlouva s Japanem z 30. čce 1907, jíž oběma velmocemi garantována integrita Číny a jíž zjednány dohody stran lovu ryb na východoasijském pobřeží. Jiná smlouva ujednána s Anglií 30. srpna t. r. stran Persie (v. t.); v ní obě velmoci zaručují nezávislost a celistvost Persie, vymezují svým zájmům pevné sféry, při čemž Afgánistán oběma stranami uznán nezávislým, Tibet za část Číny; do tří let nevyšle žádná strana vědeckých expedicí do Tibetu. Znamenitou účast projevila ruská vláda na druhé haagské konferenci v létě 1907, jejímž předsedou zvolen Rus A. J. Nělidov. Mírumilovné tendence ruské politiky zdůrazněny byly různými cestami panovníků: císaře něm. ve Svinemünde 3. srp. 1907, švédského krále Gustava V. v Carském Selu (1. kv. 1908) a angl. krále Eduarda v Revalu (9. čna 1908), potom pres. Fallièresa, posléze cara samého do Francie a Anglie (v létě 1909).-K liter.: Zilliacus, Das revolutionäre Russland (ze švéd., Frankf., 1905); v. Lignitz, Russlands innere Krisis (Berl., 1906); Masslow, Die Agrarfrage in Russland (něm., Štutg., 1907). Fgl.